B I D O N U K Á Z K Y   MP3 F O T O K O N T A K T V I D E O Ú V O D
Kapela   B I D O N     oficiální stránky kapely na adrese: www.bidon.cz

základ vznikající kapely v roce 1970 tvořili tři spolužáci z jedné
třídy SVVŠ Jablunkov, kteří spolu hráli už na základní škole.
Byli to Miloš Smyček - bicí, Petr Gajdušek - basová kytara
a Josef  Drahoš - kytara. O techniku se staral další spolužák
 Vlastimil Matýsek (tragicky zahynul v roce 1970), který
přivedl svého kamaráda Stanislava Kantora - zpěváka skupiny.
V tomto obsazení hrála skupina BIDON 7 let, tj. do roku 1976.
Zvukovou a hlavně technickou stránku (výroba zesilovačů,
reprobeden a různých kytarových efektů) měl na starosti Petr
   
Turek. Domovskou scénou Bidonů se stal Kulturní dům v Jablunkově. Hlavní náplní skupiny bylo tehdy hraní
na tzv. "Čajích o páté" v KD Jablunkov a na různých zábavách pro mladé  v Jablunkově a okolí.

V roce 1974 musela skupina v rámci tvrdé normalizace změnit název Bidon, který převzala z francouzského
filmu Idiot v Paříži, na název český. Na radu bývalého ředitele LŠU Antonína Ježowicze se kapela rozhodla pro dvojsmyslný název POLOM.                       

Skupina Bidon (Polom) hrála na svou dobu poměrně progresivní muziku vycházející z rocku a blues. Repertoár kapely tvořily skladby The Cream, Ten Years After, Fleet Wood Mac, Santana, Creedence, Nazareth, aj. O české texty se staral básník Petr Muroň z Karolinky. Po odchodu Petra Gajduška v roce 1976 se rozšiřuje nástrojové obsazení a mění se repertoár, zvuk i celková koncepce kapely.

Od roku 1976  kapela setrvala relativně krátkou dobu s různými obměnami ve složení:  Stanislav Kantor - zpěv, Jan Polok - basa, Jiří Smyček - klavír, Ladislav Podešva - kytara, Oldřich Volný - kytara, Přemysl Lanc - bicí. Pamětníci si jistě vzpomenou na zábavy v KD v Jablunkově, kdy byly na scéně rozloženy dvě bicí soupravy, na kterých součaně hráli Miloš Smyček a jeho nástupce Přemysl Lanc.

V té době kapela hrála ve stylu  tehdy nových a progresivních trendů od známých kapel jako UFO, Deep Purple, Thin Lizzy, Bad Company, Foreigner, Styx, Uriah Heep. Vzhledem k tomu, že kapela, aby mohla vystupovat,  musela nejenom absolvovat okresní "přehrávky", ale musela mít alespoň 60% skladeb pocházejících ze sektoru socialistických států, nebo interpretů. Z těchto důvodů se některé skladby západních skupin otextovávaly. V podání kapely Bidon a zásluhou určitých textů od Jana Poloka (baskytara) se staly některé sklady doslova hitem a vřezaly se hluboko do paměti posluchačů.

Vzpomeňme např. od skupiny UFO - Doctor Doctor. V podání Bidonů se jednalo o skladbu Tango Mustangů  (Dálnou prérií výš, zní koňů cval...). Na parketu nebylo osoby, která by společně se všema nezpívala refrén. Další skladba od kapely Foreigner známá pod názvem Ráj ztracených existencí (ráj vášní, ráj snů, ráj zatracených básníků...). Tato skladba se stala dokonce jakousi hymnou určité kategorie lidí regiónu. Samozřejmě byly i další dobré skladby jako "V zrcadle sám, Láska, Jistota, aj. Samozřejmě, že i v tomto velice úspěšném a plodném období kapely Bidon přicházeli a odcházeli velice dobří muzikanti.

V roce 1979 se stabilizuje počet členů ve složení Stanislav Kantor - zpěv, Oldřich Volný - kytara, Přemysl Lanc - bicí, Marián Kozera - klávesy, Miloš Pindur - basová kytara. V novém, dalo by se říci, mladším složení, kapela zažívá další rozkvět, kdy kromě klasického repertoáru jemně přitvrzuje ve stylu Whitesnake, Led Zeppelin, Ozzy Osbourne. Vchází taktéž do povědomí vlastní tvorbou, jejíž některé skladby otextoval Tomáš Tománek, později známý ze skupiny Blaf. Samozřejmě, že i v té době frčely i polské kapely jako Lombard, TSA, Perfect, kdy všichni na sále zpívali např. skladby Nie placz Ewka, nebo Autobiografia, aj. Nebylo výjimkou, kdy na "pověstné zábavy" do Jablunkova jezdili příznivci kapely Bidon i z dalekých měst jako jsou Ostrava, Olomouc či Brno a dvě hodiny před zahájením "zábavy" bylo narváno.

V průběhu 80. let odchází varhaník Marián Kozera a později zpěvák Stanislav Kantor. Oba tyto členy nahrazuje zpěvák a klávesák v jedné osobě Ivan Michálek.  Toto nové složení kapely Ivan Michálek -zpěv, Oldřich Volný - kytary, Přemysl Lanc - bicí, Miloš Pindur - baskytara, je možno charakterizovat jako další vývojové období  kapely, kdy technická vyspělost jednotlivých hráčů byla značná a odrážela celkový zvuk a pojetí kapely. O techniku se v té době již staral Petr Bielesz.

V tomto období, pod vedením kapelníka a kytaristy Oldřicha  Volného, nahrává Bidon pro Český rozhlas v Ostravě vlastní, tehdy známé skladby jako: Melody Maker, Černá Moc, Hlasový fond, Ó Jani, Stařena, Anděl spásy, Studnice bolů, Carův plat, Láska, Lev, aj. Tvůrčí přínos pro kapelu jak po stránce textové, tak i hudební, měl tehdy bezesporu Ivan Michálek a Oldřich Volný.  Bez nadsázky je možno konstatovat, že i toto období bylo velmi tvůrčí a plodné. Bylo ovšem narušeno Sametovou revoluci v České republice, protože kapele se tak naskytla možnost konečně tvořit dle svých představ.

Začátkem let devadesátých odchází baskytarista Miloš Pindur a na jeho místo nastupuje Martin Švehlík, mladý velmi technicky nadaný muzikant. S rodinných důvodů baskytarista dlouho hrát nevydržel a kapelu Bidon opouští. Jeho místo zaujímá další basista Richard Szotkowski. Zpěvák Ivan Michálek odjíždí za práci do Německa a sólový zpěv přebírá Přemysl Lanc - bubeník, později Milan Kluz (ex. Grapa).

V polovině let devadesátých přichází nový zpěvák a sestava kapely se stabilizuje na členech: Přemysl Lanc - bicí, Oldřich Volný - kytara, Cieslar Česlav - zpěv,  Richard Szotkowski - baskytara.
Ve zvuku  kapely se odrážejí současné trendy a prvky progresivních kapel. Kapela v pohodě zvládala a hrála skladby od velikánů jako Joe Satriani, Steve Vai, Gary Moore, kapel Scorpions, Dream Theater, aj.
V Bidonech při různých hudebních akcích hráli na bicí Luboš Konderla (ex. Daxon) a na klávesy Miro Holub (R.E.T.).